Položme si otázky:

  • Co nahráváme?
  • Kdo nahrává?
  • Kde nahráváme?
  • Čím nahráváme?
  • Jak nahráváme?
  • Jak mixujeme?
  • Jak provádíme mastering?

Možná na začátku by měla být otázka k čemu to vše děláme 🙂, ale předpokládám, že nějakou úroveň kvality bychom přece jen raději chtěli zachovat (nezávisle na to, zda budeme pořizovat památeční záznam pro vlastní potřebu, demo, nebo ke komerčnímu šíření. Výsledek závisí na všech těchto okolnostech, které jsem se snažil do výčtu otázek vtěsnat. Vlastně je to multidisciplinární záležitost, která zasahuje nejen ovládání technologie, jako takové, ale i znalosti akustiky, sluchové analýzy atd.

Chci vám představit materiál, který zpracoval Ondra Jirásek. Zaměřil se na otázku směrování – a to jak z pohledu zdroje zvuku, tak z pohledu snímání zvuku.

Vyzkoušejte si zahradní aktivitu. Jeden vezme zahradní hadici, připojí ji do vodního řádu a spustí kohoutek. Druhý vezme kyblík (malý, z dětského pískoviště) a postaví se naproti proudu v délce cca 2m a bude se snažit do něj proud vody zachytit tak, aby ani kapka neuletěla mimo. Pravděpodobně mi potvrdíte, že místo plného kyblíku budete mít plné gatě vody.

Podobě se chovají dva hlavní účastníci našeho příběhu – zdroj zvuku (chápej jako hadice s vodou) a mikrofon (chápej kyblík). Nikdy se nestane, že mikrofon zachytí kompletní šíří „vyzařovaného akustického proudu“ daného nástroje nebo hlasu. To platí navíc s uvědoměním skutečnosti, že zvuk se (oproti vodě) šíří většinou všemi směry. Tu více a tu méně. Navíc platí, že tu vyzařuje určité frekvenční pásmo zvuku a tu jiné. Jinými slovy, třeba zepředu vyzařuje zvuk s výškami a vzadu zvuk s hloubkami.

Podobně budeme vnímat mikrofony – jsou zaměřeny na co nejvěrnější snímání tohoto akustického vyzařování. Více o tom (doufám, že se na mě nebude autor zlobit, že materiál zprostředkovávám tímto způsobem):

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.