Společně s Janem Prchalem a Věrkou Soukupovou jsme vytvořili zajímavý doplněk k vyučování hudební výchovy. Pojmenovali jsme jej hudební deník. Inspirací se stal jednak čtenářský deník, který žáci vyplňují ve výuce literatury, ale také třídní fotografie ze závěru školního roku. Oba tyto školní připomínky totiž slouží jako památka. Hlavním smyslem naší publikace je vytvořit podobnou připomínku – jakýsi bod ve vlastním hudebním vývoji. Věříme, že při zpětném pohledu mohou žáci zavzpomínat na svá školní léta a třeba zjistit, že se v dané oblasti „posunuli“. Zároveň ale deník můžeme vnímat jako sešit pro zápis hudebních aktivit.

V současné době prošel deník pololetní zkušební etapou, na základě které jsme přepracovali některé moduly, přidali nové a upravili grafickou podobu. Vznikla tak druhá verze, kterou předkládáme veřejnosti a nabízíme spolupráci v ověřování funkcionality. Vše jsme vytvářeli s důrazem na smysluplnost a motivační charakter, postavený na fenoménu sběratelství. V dalším textu přiblížíme smysl i pravidla pro vyplňování hudebního deníku.

Úvodní stránka

  • Formulářová pole jsou pochopitelná – vyplňuje žák.
  • Písmena hudebního deníku jsme ponechali nevybarvená proto, aby si je každý žák mohl vybarvit dle svého.

str. 2 – Já a hudba

  • Stránku vyplní žák, až na prostřední sekci, která se zaměřuje na rozbor hlasového rozsahu.
  • Na kraji stránky může žák libovolně označit tu/ty hudebně sdílející platformy, které žák užívá ve svém volném čase.

Hledání hlasového rozsahu můžete realizovat individuálně (bude mít velkou vypovídací hodnotu), nebo kolektivně (ušetříte mnoho času). S ohledem na průběh školního roku a potřeby mnoha času na realizaci jiných cílů jsem zvolil v minulém školím roce kolektivní test. Na tabuli jasem napsal řadu tónů:

d e f g a h c1 d1 e1 f1 g1 a1 h1 c2 d2 e2 f2 g2

Úkolem žáků bylo tuto řadu přepsat na libovolný papír vedle sebe, aby nad (nebo pod) řadou bylo místo.

Náhodně jsem pak na klavír hrál tóny a žáci je zpívali na slabiku „no“. Z tohoto zpěvu pak zapisovaly do řady své dojmy:

Hhight – tón zazpívám, ale je pro mě vysoký
Mmiddle – tón je zpívatelný
Llow – tón zazpívám, ale je vysoko

Poté mohli příslušný název tónu škrtnout, což symbolizuje, že jej nedokáže zazpívat a je mimo jeho hlasového rozsahu.

Tato metoda není zcela věrohodná – hledání hlasového rozsahu je ponecháno na vlastní dojem žáka, který v závislosti na své rozezpívání, předchozí hlasovou průpravu a také momentální okolnosti může hodnotit nepřesně. Také je třeba žáky upozornit na to, že zpívatelný tón je takový, který dodržuje pravidlo krásného hlasu. Některé tóny žáci zazpívají, ale kvalitou hlasu není tento tón použitelný. Jsou to různé pískající tóny ve vyšších polohách a quassi operní hluboké hrdelní projevy.

Poté, co se celá řada „prozpívá“, lze odhadnout hlasový rozsah žáka, který se zapíše do sešitu. Vyučující tak získá cennou informaci pro případ hledání vhodného písňového repertoáru pro třídu.

str. 3 – Poslech v HV

  • Pokud v hodinách HV posloucháte nějakou hudbu, zapište si základní údaje zde. Zapisuje žák.
  • Do pole informace lze zapsat libovolný obsah: faktické informace, dojmy žáka, aj.
  • Ratingové hvězdičky napravo každého pole umožňují žákům označit oblíbenost a zajímavost daného poslechu

Poslech v HV provádějte cíleně a s ohledem na probíraný obsah hodiny. Vždy zadáváme nějaký úkol a odpovědi hodnotíme až po poslechu. Pokud ukázku realizujete formou prezentace klipu (videa) – pak je třeba zajistit střih reklamy a jiných nežádoucích částí. Delší skladby můžeme při poslechu omezit na menší celky. Jsou to všeobecně platná didaktická pravidla, která nemusí být všemi akceptována.

Je možné, že aktivitu k poslechu hudby iniciuje žák, např. formou referátu. Pak ponecháme na vyučujícím, zda se hodí zapsat poslechovou skladbu do deníku. Jsme pro zápis jedné skladby v rámci jedné hodiny. Mělo by to být stěžejní a zásadní hudební dílo.

str. 6 – Poslech doma (můj playlist)

  • Žáci vyplňují samostatně dle předchozí dohody s vyučujícím.
  • K dispozici je celkem 13 polí, do kterých mohou žáci zapisovat najednou svůj oblíbený playlist, nebo každý měsíc určitý počet.
  • Je zde také prostor pro nalepení miniatury bookletu. Tuto činnost mohou žáci realizovat samostatně ve svém volném čase, nebo ve spolupráci s vyučujícím INF při činnostech spojených s vyhledáváním. Vyhledáváme hesla jako „album art“, „cover art“, „booklet“, nebo „album cover“.
  • Za žádoucí se jeví spojit tuto problematiku také s výtvarným oborem a poukázat na skutečnost, že mnohé grafické zpracování alb jsou uměleckým dílem, představují druh mediální kultury a představují i v současné době streamování hudby jeden ze zásadních poznávacích prvků stylovosti hudby.
  • Spojení grafiky a hudby se pak jeví také jako možné téma a obsah projektu v HV, VV a INF.

str. 8 – Jak to slyším já.

Aniž bych byl seznámen s výsledky příslušných výzkumů, domnívám se, že opakovaný poslech se ve výuce HV realizuje maximálně v oblasti hymny a koled. Pokus, jak tuto činnost vnést a opráčit v současné hudebně-pedagogické praxi uvádíme jako variaci sémantického diferenciálu, který předložil Jaroslav Herden (viz: HERDEN. J., JENČKOVÁ E., KOLÁŘ. J.: Hudba pro děti, Karolinum,Praha, 1992, ISBN 80-7066-522-X, s. 172nn)

Pro každý poslech jsou k dispozici dvě pavučiny. Do nich žáci po poslechu provádí zápis svých dojmů a hodnotící stanoviska z poslechu. První pavučina je zaměřena na rozeznávání zvukové kvality a druhá na vlastní dojem a estetické posuzování. V rámci jedné trajektorie, která protíná střed, jsou vždy zvýrazněny extrémní hodnoty. Hodnotící škála je rozdělena do sedmi bodů, kde střed představuje neutrální stanovisko. Čím více jsou body u kraji, tím má hudba jasné kontury a je čitelná.

V jedné pavučině je celkem 5 hodnotících čar (trajektorií) a žák tedy vloží postupně 5 bodů. Může se stát, že v případě hodnocení střední hodnoty se budou body mísit. Poté tyto body spojí do výsledné čáry – návodná grafika ukazuje v jakém pořadí se mají body spojovat.

Při opakovaném poslechu může uvádět body jinou barvou – opakovaný poslech ale doporučujeme po delším období – může se realizovat i v pozdějším ročníku.

str. 12 – Co už jsem zpíval

  • Žák zde zapisuje písně, které zpíval v hodině HV.
  • Je k dispozici 39 kolonek, což by mohlo vystačit na celý rok za předpokladu jedné písně v jedné hodině.
  • Opakovaně zpívající písně zapisujeme pouze jednou.
  • Hrajeme fair play, tedy pokud žák na dané hodině chyběl, píseň si nezapisuje.

str. 14 – Na co už jsem hrál

  • Do každé ze šesti tabulek se postupně zapisují informace o realizované hře na hudební nástroj. Každá z tabulek je pro jeden z nástrojů.
  • Pokud má vyučující nadstandardně vybavenou třídu HV a žáci se tak v průběhu roku vystřídají na různé nástroje, lze stránku nakopírovat a vlepit rozšíření.
  • Jednu tabulku doporučujeme využívat pro zápis perkusivních a bicích nástrojů.
  • Informace zapisují žáci.

str. 16 – Tanec

  • Žáci zapisují tance, které se v hodinách HV osvojily.
  • Tabulky nabízejí široké řádky pro zápis alternativ hudebních doprovodů.
  • Pokud vyučující plánuje realizaci více tanečních stylů, může zadat žákům, aby si jednotlivé řádky rozdělili čarou.

str. 17 – Koncerty a já

  • Zde žáci budou nalepovat libovolnou památku na koncert, kterého se zúčastnili.
  • Přednost by měly dostávat skutečné mimoškolní koncerty – kulturní akce, které se uskutečňují v nějakém specializovaném prostoru, mají svůj program, pořadatele aj. (festival, muzikál, opera, recitál, koncert, benefice, duchovní koncert, …)
  • Lze ale akceptovat také jiné typy hromadných kulturních akcí, jako jsou městské slavnosti, besídky žáků ZUŠ, vystoupení při zahájení vernisáží, hudební vystoupení jako doplněk kulturní nabídky v organizacích, které zaměřují na jinou činnost (nemocnice, domov pro seniory, aj.)
  • Diskutabilní a tedy nutné pro vstupní dohodu a vysvětlení s vyučujícím budou koncerty typu vystoupení pouličního hudebníka, sledování koncertu online apod.
  • Pro nalepení do sešitu využije žák část plakátu, programu, vstupenky, papír s podpisem atd. Přednost by měl dostat prokazatelný artefakt, ale po dohodě s vyučujícím je možné zvolit i jiné možnosti.
  • Pokud bude žák vědět již dopředu, že nebude možné nalepit nějakou památku, může si s sebou vzít sešit, do kterého mu daný umělec (pořadatel) zapíše památku, autogram, razítko – cokoli.

str. 18 – Výzvy hudební výchovy

Součástí sešitu je celoroční hra, která je postavena na sběru hvězdiček. Ty získávají žáci za splnění určitých podmínek.

  • První hvězdičku, zelenou, získá žák za minimální počet splněných (a tedy zapsaných) aktivit.
  • Modrou hvězdičku za splnění středního počtu splněných aktivit.
  • Duhovou hvězdičku může nalepit žák do svého sešitu pouze po splnění maximálního navrženého počtu úkolů v dané kategorii.

Slibujeme si tímto, že daný prvek bude žáky motivovat a že budou díky tomuto žáci také více aktivní v komunikaci s vyučujícím. K tomu je třeba nastavit vhodné komunikační prostředí.

str. 19 – Namaluj mi hudbu

  • Žák předá svůj sešit jinému spolužákovi s žádostí o namalování kresby do památníku.
  • Danému žákovi však musí jako předloha sloužit jeho oblíbená hudba, kterou následně a dostatečně popíše ve spodní části stránky.
  • Abychom se vyhnuli některým jevům v komplikovaných třídních kolektivech, tato aktivita není nijak hodnocená, ale vyučující může kreslířům udělit nějaké hodnocení.
  • Bylo by vhodné, aby jeden kreslíř realizoval kresbu pouze do jednoho deníku, ale ponecháme tento modul na zvážení pedagoga.

str. 20 – Tempo letem světem

  • Tabulka slouží pro zápis tempového názvosloví, ale také pro praktické vyústění do použití v hudbě.
  • Zvolili jsme kategorii hudebního stylu, ve kterém se dané tempo nejčastěji vyskytuje. Ale také kategorii tance, který je pro dané tempo typický. Např. Styl Hip-Hop nabízí tance C-Walk, Shuffle aj.

str. 21 – Základní hudební symboly

Sousloví „hudební symboly“ představuje specifický termín pro vybranou oblast notografie. S vědomím této skutečnosti jsme i přesto použili daný termín pro pojmenování stránky. Žáci zde naleznou základní terminologie spojené s hudební naukou.

str. 22 – Svět hudebních nástrojů

  • Předloženou tabulku budou vyplňovat žáci.
  • Vhodné je nevyplňovat tabulku bez praktického osvojení nebo předvedení ukázky.

str. 23 – Vývoj hudebního umění

  • Do volného prostoru zapisují žáci hesla, jména a termíny, které předloží vyučující.
  • Od str. 25 je prostor pro zápis vývoje populární hudby

str. 27 – Lidová hudba (World Music)

Názvy písní nebo významné průniky lidové hudby do klasické či populární hudby lze zapisovat na předchozí stránky. Celou stranu 27 jsme zamýšleli věnovat lidové hudbě v širších souvislostech – lze vlepit obrázek místního kroje, místních zvyků a tradic, ale také zahraničních. Doporučujeme třeba mapku etnografických oblastí a regionů aj. Vždy v závislosti na daném regionu nebo probíraném učivu.

str. 28 – Film a hudba

Tabulka v horní části slouží k zápisu audiovizuálních děl, které žák v daném školním rode shlédl. Může se jednat o široké spektrum filmových žánrů: dokument, filmový muzikál, opera, koncert, životopis skladatele, … Do sloupečku Vlastní informace doporučujeme alespoň uvést režiséra a rok uvedení filmu.

Ostatní texty uvedené na stránce jsou pomocné a návodné pro použití v hodinách HV. Autorem textů je Jan Prchal.

str. 29 – Klaviatura / Kdy se netleská / Hudební abeceda

Dlouze jsme v naší autorské skupině diskutovali o ucelené evropské hudební terminologii. Rozhodli jsme se vydat se cestou jejího ustanovení i s vědomím, že mezi mnohými kolegy nenajde své porozumění. Namísto tónu h jsme použili označení b.

Hudební abeceda uvedená nalevo vychází z termínu abeceda – soubor písmen daného jazyka seřazený od prvního po poslední. Proto naše hudební abeceda začíná písmenem A a končí písmenem G. Žákům doporučujeme vybarvit tuto řadu dle schématu BoomWhackers – návod je uveden.

Závěr a přání autorů

Náš předložený Hudební deník nesmí pedagogové používat jako klasifikační sešitek ve smyslu, co žák nesplnil: „za to mu dám pětku“. Silně doporučujeme aby případně hodnocení sešitu vedl pedagog citelně a maximálně uvedl, že danou práci nesplnil.

Na druhou stranu není Hudební deník jen libovolný, dobrovolně volitelný materiál. Žáci mají povinnost jej vést a vyplňovat s největší pílí. Mají jej (případně) předkládat ke kontrole vyučujícímu, ale celým smyslem sešitu je vytvořit památku, která zdokumentuje činnost v hudební výchově.

Často se ptáme cizích žáků, dětí z jiných škol, co dělají v hudební výchově. Možná je to snadností odpovědi, možná je to skutečností, že odpovídají: „nic“. Tento sešit bude pro Vás, pro žáky, ale i pro rodiče a případně jinou veřejnost důkazem, že v hudební výchově měli žáci dostatek podnětů a realizovali mnoho činností. Nakolik budou rozličné, obohacující, smysluplné a zábavně podané, to už je v rukou pedagogů a my věříme, že příslušný materiál může pomoci.

Pokud budete náš materiál používat, jsme rádi a na oplátku nám zasílejte vaše hodnocení, poznatky a případně také návrhy na doplnění, opravu či jiný nápad.

Materiál nabízíme pro vnitřní a nekomerční využití ve školní praxi vyučování hudební výchovy. Jakékoli šíření, další úprava obsahu, či jiné, než vymezené použití, podléhá schválení autorů. V případě potřeby citace, uvádějte: Grobár, M.; Prchal, J.; Soukupová, V.; Hudební deník; Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, 2022.

Ke stažení

Opravy

Ke dni 29. 8. 2022

  • str. 12 – 13: rozšířen sloupec pro zápis názvu písně.
  • str. 28: opraveno pravé ohraničení tabulky, které zasahovalo do sloupce.
  • str. 29: opraveno formátování nadpisů
  • str. 29: opraven popis pro vybarvení barevného schématu hudební abecedy
    A = fialová
    B = růžová
    C = červená
    D = oranžová
    E = žlutá
    F = světle zelená
    G = tmavě zelená
  • str. 31: opraveno formátování nadpisu
  • str. 32 (back): opraveno formátování nadpisu.