Zápis hudby probíhal do nedávné doby pomocí tužky a papíru – brka, inkousty, pergameny, tiskařské stroje a jiné alternativy z toho nevyjímaje. Doba digitální vnesla do této významné oblasti změnu v podobě řízení celého procesu tvorby hudebniny pomocí různých programů. Budoucnost směřuje k automatizovanému a autonomnímu převodu audiosignálu do notového zápisu, ale to je stále ještě v praktickém nedohlednu, takže zůstaneme-li na zemi, můžeme zvažovat aktuální a současné trendy. Notačním programům se však věnovat nechci. Svou pozornost zaměřím na programově orientované řešení tvorby notového zápisu a představím Chordpro a Lilypond.

Chordpro

Tomuto jazyku jsem se věnoval v minulosti v obšírném článku. Čtenáře tedy odkazuji zde. Zde pouze přiložím nápady, jak jej využít v hodinách hudební výchovy na pokraji digitální revoluce.

  • Ve chvíli, kdy žáci pochopí skripovací jazyk HTML, mohou začít experimentovat právě s Chordpro. Oba jazyky mají společnou párovou a nepárovou terminologii. Např. příkaz, kterým dáváte programu najevo, že daný text je refrén, vypadá následovně {start_of_chorus} a příkaz na ukončení oblasti refrénu je {end_of_chorus}. Další příkazy Chordpro jsou nepárové, což platí pro všechny akordy v hranatých závorkách.
  • Pomocí Chordpro zapisují žáci text své oblíbené písně, nebo dle zadání.
  • Ověření míry osvojení práce s Chordpro lze provést formou předložení skriptu, který obsahuje chybu a žák ji musí opravit.

LilyPond

Lilypond můžeme řadit mezi skripovací jazyky podobně jako LaTeX pro tištěný písemný text, nebo MathML pro tvorbu matematických rovnic aj. Výstupem kódu je nějaké zobrazení – v tomto případě notový zápis. Sám se popisuje jako: „textově založený program na sazbu not“. Na stránce podpory můžete najít všechny informace o tomto jazyku, seznámíte se s návodem a dostanete různá doporučení pro stažení pomocných programů na editaci skriptu. Uvedu opět pouze některé ukázky praktického zapojení v naší praxi.

Pro práci s LilyPondem (dále LP) je třeba stáhnout nejprve základní balík z webu LP (viz výše). Poté doporučuji stáhnout program Frescobaldi, ale zkušený programátor zvládne sázet noty i bez tohoto programu. Posledním krokem je zahájení zápisu kódu.

Není cílem tohoto materiálu seznámit čtenáře s návodem práce v LP. Pro bližší pochopení si ale dovolím vysvětlit krátký kód začátku skldby:

Modrý text za lomítkem značí interní funkci – předem připravené slovo (kód), kterému rozumí program. Uživatel se tato modrá slova musí naučit a musí vědět, co znamenají a jakou akci vyvolají.

\context – odkazuje na zahájení nějakého kódu, který se týká zápisu not. Ihned za ním je parametr Staff = „rh“. Tento kód nastavuje notovou osnovu pro pravou ruku. Vše je v angličtině, takže staff = notová osnova a rh = right hand (pravá ruka). V notové osnově může být více hlasů. Další kód je tedy vztažen k definování hlasu pro pravou ruku \content Voice = „rh“. Následuja ladění \relative c‘ a důležitý znak složená závorka. Vlastně vše důležité se v tomto jazyku ohraničuje složenou závorkou {}.

A Jdeme psát. Pokud chceme v notách zapsat tempové značení, použijeme funkci \tempoMark #“Adagio.“ Následující řádek již vypisujeme melodii – pro tvorbu kódu melodie definujeme noty pomocí názvů not a číslama definujeme rytmické hodnoty.

r4 = čtvrťová pomlka

\clef bass = za touto pomlkou bude basový klíč

f = pokud se nedefinuje nová rytmická hodnota, zapíše se nota f jako čtvrťová. Vedle příkazu f je ale stříška a kombinace závorek f^({}): f^(_\markup \whiteout {M. III. Salicional ud Gedackt 8′.}…) Tento kód přikazuje k notě f ukotvit popisný text s bílým pozadím, který určuje rejstříkování varhanních píšťal. Zároveň kulatá závorka zahajuje zápis legata, které končí až u zavřené závorky.

Následuje text e4. <gis, b>8. Nejprve ze zapíše čtvrťová nota e a poté dvě noty nad sebou: osminová gis a h. Můžeme si všimnout, že pro notu h se používá označení b. Tím jsme se dostali na konec taktu, který zakončíme vložením taktové čáry pomocí znaku |.

<a d>4. gis8 <f~ gis~>4) <f gis c>( | Nejprve se zapíše interval a-d jako nota čtvrťová s tečkou, poté osminová gis, poté interval čtvrťová f a gis a zároveň s ligaturou k následujícím notám – symbol vlnovky~. Tam také končí legato z předcházejícího taktu. Poslední údaj zapíše akord f-gis-c, ke kterému se zároveň začne zakreslovat další legato oblouček.

Příslušný kód na obrázku výše vykreslil následující:

Není tedy pochyb o tom, že daný jazyk má mnoho společného s informatikou a programováním. Co však musí vyučující ovládat naprosto dokonale a spolu s ním zároveň i žák, je hudební teorie. Bez znalosti názvů hudebních značek a pravidel notopisu nebude možné tento jazyk plně využívat.

Pro začátek postačí pouze zápis rytmických hodnot – třeba jako rozšířený rytmický diktát. Ale své uplatnění si program nalezne i v jiných oblastech.

VexFlow

Jednoduchý, co se týče instalace a prvních kroků před prací, hudebním skriptovacím jazykem je VexFlow. Vytvořil jej kanadský vývojář Mohit Cheppudira. Vychází z jazyka HTML a Javascript. Pro vykreslování znaků používá technologii SVG. Tedy po stránce technické je vybaven všemi nástroji, se kterými se setkávají žáci vyšších ročníků 2. stupně. Základní návod lze najít na stránce podpory a i bez znalosti anglického jazyka lze vše pochopit.

Podobně jako v předchozím případě se seznamme s prostředím kódu pomocí vysvětlení jednoduchého příkladu.

Celý kód není třeba popisovat – zaměřme se pouze na řádek 8. Zde se příkazem .addStave vytvoří notová osnova a pomocí příkazu voices pak hlas. 10 řádek již vykresluje noty – pro jednočárkovanou oktávovou se použije označení 4 (vychází z principů MIDI jazyka). Nejprve se zapíše název noty, pak jeho oktávová poloha a pak ještě za lomítkem rytmická hodnota. /q = quater note = čtvrťová nota. Jednotlivé noty melodie se oddělují čárkou. Posledním údajem v kulatých závorkách je údaj směrování nožiček. {stem: ‚up‘} vykreslí nožičky nahoru. 11 řádek obsahuje notový zápis pro druhý hlas.

Dále si všimněme, že údaje o klíči a metrorytmickém značení jsou uvedeny až na konci skriptu. Pro začátek stačí.

I v tomto prostředí jsme se mohli přesvědčit, že hudební zápis je možné provádět pomocí zápisu programového kódu. Avšak jedním dechem i zde dodávám, že ten, kdo bude realizovat příslušnou výuku s cílem osvojit tento jazyk, musí být značně vzdělán v hudební teorii. VexFlow představuje jednoduchý a použitelný nástroj pro rozvoj hudební teorie, ale také počítačových dovedností.

Případného vyučujícího informatiky lze motivovat k rozšíření kompetencí v oblasti hudební teorie – dá se osvojit velmi rychle. Nebo lze vyučujícího hudební výchovy motivovat k rozšíření kompetencí pro výuku informatiky.

Možnosti začlenění HV do IT a obráceně

  • Z nabídky disponabilních hodin lze jednu věnovat na pokrytí problematiky multimediální a multižánrové kompetence.
  • Do obsahu informatiky lze začlenit problematiku hudební technologie a jedním tématem z široké škály nabízených může být i problematika programovacích notačních jazyků.
  • Do předmětu hudební výchova lze začlenit prvky kombinace informatiky a hudby.
  • Kolegia specialistů mohou vytvářet tlak na tvorbu blokově orientovaného jazykového prostředí pro hudební specializaci. V den vydání tohoto článku jsem prozatím na žádný nenarazil.

Rušit daný předmět lze jen díky malé snaze všech rozhodovacích složek dané instituce. V podstatě to můžeme vždy shledávat jako kauzální problematiku – ředitel zrušil hodinu HV = nesnažil se dostatečně využít všechny možnosti. Rušit hodiny HV není vždy třeba, spolupracující organizace to nedoporučují (např. ČŠI), nebo existují široké možnosti dalších vzdělávání učitelů a různých podpůrných programů, které lze pro řešení využít.

V dalším díle se budu věnovat programovacím prostředí pro tvorbu hudby – kde výstupem bude zvuk.