Robert Guerin ve své knize Velká kniha MIDI – Standardy, Hardware, Software (ComputerPress 2004) popisuje sekvencer těmito slovy: „Na začátek bych chtěl předeslat, že se sekvencery MIDI posledních 20 let dramaticky vyvíjely a v dnešní době se tak staly jedněmi z hlavních nástrojů amatérských i profesionálních skladatelů. Sekvencer MIDI je ve své podstatě nástroj, který vám umožní zaznamenat události MIDI a poté je identicky přehrát. Mimo to vám ale také tyto zaznamenané události umožní pravovat, a to pomocí grafického uživatelského rozhlraní – takovým rozhraním můžeme rozumět malý display nebo běžný monitor počítače, na kterým je spuštěn softwarový sekvencer.“ Budeme se nyní věnovat právě těmto softwarovým variantám a navíc ještě těm, které lze spustit ve webovém online prostředí. A navím budou zdarma.

Specifika práce se sekvencerem

Primární technologií, o které mluvíme ve vztahu k sekvencerům, je MIDI. Prastarý jazyk pro komunikaci elektronických zařízeních mezi sebou. V hudbě se ujal prakticky od počátku svého vzniku někdy v 80 letech. Za jeho vznik vděčíme především firmám Yamaha, Roland, Sekvential Circuits a také Oberheim. První MIDI standard se zrodil roku 1983 (to mi byly tři roky) a dodnes se v určitých menších obměnách používá. Cílem tohoto článku není hluboké pojednání o MIDI, ale letmá vzpomínka a připomínka nesmrtelného protokolu se hodí ve chvíli, kdy si povídáme o sekvencerech.

Krátce řečeno – jsou to nahrávací zařízení, která umožňují záznam do více stop a ten pak dodatečně upravovat a měnit všechny parametry záznamu – tempo, tóninu, přidání nebo vynechání noty aj. Sekvencery jsou dnes standardní součástí DAW aplikací (Cubase, Logic Pro, Pro Tools aj.) ale nemusíte je najít ve specializovaných audio střihových aplikacích, jako např. Audacity aj. Respektive, najít je tam můžete, ale pracuje se s nimi velmi neprakticky. Skutečné sekvencery naleznete pouze ve skutečných DAW programech. My se ale chceme zaměřit na webové varianty. Než k tomu přistoupím, řekněme si něco více o tom, jak se se sekvencerem pracuje.

Základní charakteristikou práce se sekvencerem je postupné nahrávání jednotlivých stop Track-by-Track. Každou stopu nahráváme jednotlivě a postupně tak vrstvíme vlastní hudební představu a orchestraci skladby. Některá zařízení (zvláště keyboardy) byla limitovaná pouze 16 stopami, ale to je dnes překované. Podobně lze dnes realizovat také audio-recording, kde je ale běžné, že všechny stopy se nahrávají souvisle, dohromady. Správná terminologie pro stopu sekvenceru je kanál. O stopě mluvíme v případě audio stopy, ale vlastně i sekvencer je vložen v DAW do své vlastní stopy. Dále je ale dělen na kanály – když si to tak čtu, je to složité a vlastně zbytečné. Zapamatujme si pouze to, že když mluvíme o sekvencerech, namísto stopy se mohou objevit termíny jako kanály.

Druhým typickým průvodním jevem při práci se sekvencerem je použití speciálního zobrazení zaznamenaných dat. Zatímco audio se zobrazuje jako waveform, klasická notace pomocí not a pomlk, sekvencer zobrazuje data nejčastěji pomocí PianoRoll prostředí. Méně typické, ale stále aktuální, je také zobrazení dat v podobě tabulky. Nikdy se totiž nestane, že zároveň v jednom čase se na jednom kanálu objeví dvě události. I harmonicky zadaný akord je hrán melodicky, ale v tak těsné vzdálenosti, že to nepochytí žádné lidské ucho i při maximálním zpomalení.

Stále mluvíme o datech, ale jak si je představit? MIDI data jsou typu událostí – tedy zaznamenávají události. Je to jednoduché: v jedné MIDI události je uloženo kterou klávesu jsme zmáčkli, jakou rychlostí a kdy jsme ji pustili. To za předpokladu, že máme k sekvenceru připojené klávesy nebo jinou MIDI klaviaturu. Online webové aplikace toto nevyžadují a umožňují vytvářet data klikáním do příslušných políček v PianoRoll. Pokud jste se sekvencerem ještě nepracovali, tak je PianoRoll podobný tabulce. Když myší kliknete do libovolné buňky této tabulky – označí se nějakou barvou. V tu chvíli jste vytvořili MIDI událost pro jeden konkrétní tón, konkrétní výšky a barvy a o určité délce. Obrázek ukazuje zapsanou melodii Sedí liška pod dubem v sekvenceru programu Logic Pro.

Zadávat data (noty, melodii, hudební frázi, …) můžeme tedy pomocí MIDI klaviatury, nebo pomocí klikání myši notu za notou, nebo pomocí klávesnice počítače. Ta se dovede virtuálně proměnit na klavírní klaviaturu a pomocí kláves můžete ovládat jednotlivé tóny. Tuto vlastnost nemají všechny programy, ale já ji považuji za základní a do školství bych doporučoval pouze takové programy, které příslušnou funkcionalitu obsahují.

A to je tak vše, co je pro sekvencer typické – zvláštní prostředí, jiný typ práce (Track-by-Track nebo spíše Channel-by-Channel) a specifické zadávání dat. To vše si lze osvojit velmi rychle. Pro zkušeného hudebníka nebude práce v sekvenceru složitá a pro začínajícího skladatele, nebo třeba žáka EKN, nebo kohokoli, kdo s hudbou na počítači začíná, bude výhodou možnost vytvářet data jednoduše klikáním myši. Sekvencer může ovládat i kdokoli, kdo neovládá dovednosti spojené se čtením not. Netřeba připomínat, že výhoda to ale je.

Následuje doporučení online zdrojů, kde lze najít zajímavé sekvencery. V internetovém prostoru jich nalezneme pěknou řádku. Jejich kvalita a zpracování jsou ale různé a co vyhovuje jednomu, může druhého odrazovat. Grafický vzhled je zásadní a jako první odrazuje nebo motivuje. Z tohoto pohledu je nejlepším řešením a dobrým začátkem pro práci se sekvencerem produkt experimentálního oddělení Google Musiclab s názvem Song Maker.

SONG MAKER

Tento sekvencer se představuje v elementárně nejednodušším uživatelským prostředí. Obsahuje velmi málo prvků, které je možné použít pro editaci, což představuje na jednu stranu výhodu, na druhou stranu také značné nevýhody.

Nejprve doporučuji navštívit ozubené kolečko nastavení (Settings) ve spodní části menu. Zde se nastaví základní parametr rastru (odborně se používá termín Grid). Délka taktu, počet dob jednoho taktu a dělení jedné doby, výběr stupnice, nastavení centrálního tónu a rozsah. Drtivá většina sekvencerů je nastavena na chromatické zobrazení tónového prostoru a šestnáctinový rastr. Pro žáky doporučuji ponechat nastavení dle obrázku níže:

Poté je možné vkládat MIDI události do připraveného rastru kliknutím myši. Pokud připojíte k počítači MIDI klaviaturu, můžete vkládat události prostřednictvím ní. Vyzkoušel jsem a vše funguje jak má. Není zde ale record mode, který by spustil nahrávání a automaticky ukládal hudební produkci. Vkládání not probíhá formou tzv. Step mode – krok za krokem zapíšete novou událost.

Za velkou nevýhodu považuji fakt, že není možné editovat delší událost než je v délce jedné buňky rastru (v mém případě osminové noty). Ani následná editace neumožňuje vložit jinou rytmickou hodnotu. Škoda – to je docela zásadní funkce.

Metodu Step může použít uživatel i prostřednictvím horního kurzorového menu. V horní, levé části, se kliknutím na kompas zobrazí šipky, které umožní pohyb po rastru. Docela jsem nepochopil tuto možnost, protože ovládání šipek se děje prostřednictvím myši a když už někdo má myš, může kliknout na příslušnou položku rastru rovnou.

Ve spodní části se nachází prostor pro zápis rytmického doprovodu. V nabídce je pouze kopák a snare bubínek. Více kanálů (stop) bohužel nemůžeme vložit. Tyto dvě stopy lze nastavovat pouze omezeně a to výběrem z předem definovaných zvuků. Pro melodickou část je věnováno 5 zvuků a pro bicí pouze čtyři.

Úžasnou funkcí je ale možnost uložit práci v podobě URL – adresa. Jednoduše žáci vytvoří svou hudební kompozici, kliknou na tlačítko Save, z vyskakujícího okna kopírují odkaz a mohou jej poslat nebo sdílet jakoukoli formou. Po kliknutí na tento odkaz se zobrazí přesně celá uložená práce. Když se na něj podíváme blíže, zjistíme, že v pravé části se zobrazuje číselná řada – to je zakódovaný skript pro jednotlivé vložené události. Jak jednoduché. Ukázka obsahuje dvě varianty stejného díla – podívejte se na rozdíl v číslech na konci odkazů.

https://musiclab.chromeexperiments.com/Song-Maker/song/5343354976468992

https://musiclab.chromeexperiments.com/Song-Maker/song/5536120658460672

Ukládat je možné samozřejmě i ve formátu midi a také wav. Poslední možností je uložení iframe komponentu pro vložení díla na vlastní webové stránky. Kód vypadá následovně:

<iframe width="560" height="315" src="https://musiclab.chromeexperiments.com/Song-Maker/embed/5536120658460672" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>

a výsledek je následující:

Hodně prostoru jsem věnoval právě Song Maker, protože představuje opravdu jednoduché a funkční prostředí pro osvojení prvních kompozičních postupů při práci se sekvencerem. Ostatní stránky doporučuji navštívit posléze – přidávají se funkce, možnosti a celý proces skladby se stává mírně náročnějším

ONLINESEQUENCER

Prostředí Online Sekvenceru je poněkud komplexnější. Program umožňuje pracovat s více než 16 kanály, ale netypicky na jednom místě – na jednom rastru. Pro každý kanál je možné nastavit jiný zvuk – resp. pro každý z nabízených kanálů je přiřazen jeden zvuk. Uživatel pouze vybere příslušný kanál s daným zvukem a může vkládat události. Rozdíly mezi kanály se pak odlišují barevně. V ukázce demonstruji červeně bicí part, černě basu, tmavě zelenou barvou elektrická kytara a světle zelenou syntetizér.

Výběr stopy se provádí v horním menu, kliknutím na tlačítko rozbalovacího seznem Instrument. Vedle něj se nachází také tlačítko mixu, kde lze nastavit základní parametry mixu, ale lze aktivovat a nastavit také dva jednoduché DPS efekty. Prostě, je zde více možností následné editace zvukového výstupu vaší kompozice.

Přehrávání se provádí automaticky v Loop režimu – smyčkovací. Jakmile dojde přehrávání na poslední událost, přetočí se na začátek a pokračuje znovu.

Zadávání MIDI událostí se provádí buď klikáním myši (Step) nebo pomocí zapojené MIDI klávesnice. V tu chvíli je možné také použít režim (Record) – mě se to ale nepodařilo nastavit. Nevadí – pomocí myši lze upravovat nejen přesnou polohu, ale také délku události – konečně tedy lze vkládat i jinou rytmickou hodnotu. Problém nastane, když chci vložit událost do stejného místa, jako je již nějaká událost v jiném kanálu – vložím ji do volného místa a přesunu – jinak jsem nepřišel, jak na to. Netvrdím ale, že to nejde.

Ukládání práce je možné do třech nejčastějších audio formátech (.ogg, .wav a .mid) – projekt (rozpracovanou práci) je možné uložit po zaregistrování. Zajímavou funkcí je spouštění sdílených skladeb. Na pravé straně vidíte malé miniatury projektů, které někdo někdy vytvořil a vy si můžete kliknout na libovolný z nich. Otevře se vám tak cizí práce, kterou si lze přehrát. Kvalita je různá, ale někdy se natrefí na práci, která musela dát autorovi hodně práce. Přidávám ukázku výše zmíněného pokusného projektu:

Povídat si o Online Sequenceru by mohlo být ještě zajímavější – obsahuje mnoho dalších funkcí, které pomáhají při editaci, nebo pomáhají při orientaci v tónovém prostoru, ale není třeba podávat kompletní návod. Text slouží pouze jako motivace a každý si může danou aplikaci vyzkoušet.

AUDIOTOOL

Kdo to se sekvencerem myslí naprosto vážně a koho to uchvátilo natolik, že by chtěl ještě více funkcí, ještě více nástrojů a ještě více editačních možností, tomu doporučuji vyzkoušet AudioTool. Pro použití studia je třeba se zdarma zaregistrovat a pak postačí jen tvořit, tvořit a tvořit a stát se tak součástí komunity, která demonstruje nejen svou stylovou vyhraněnost, ale také ukazuje různé možnosti a kvalitu dané aplikace.

Nejlépe demonstruje styl práce v AudioTool následující How To video:

Další a jiné sekvencery

Sekvencerů je velká řada. Mezi zajímavé řadím např.: Soundtrap. Online kooperativní nástroj, který však vyžaduje zakoupení časově platné licence. A že není levná 🙂 Projekt zakoupila v roce 2017 společnost Spotify. Na naší škole jsme zkoušeli několik projektů a práci v programu – první zkušenosti jsou ve skrze pozitivní, i když ukázaly také jisté meze a kritéria pro další tvorbu metodiky.

Soundation je již sofistikovaný švédský online DAW program, který v sobě integruje kompletní funkce sekvenceru. Je zdarma se základními parametry, které ale postačí pro drtivou část hudebních požadavků.

No a pokud se nebojíme instalace programu do počítače, můžeme zvolit např. program Nanostudio. Ten se v současné době nabízí ve dvou verzích, odlišných v názvu pouze číslovkou 1 a 2. Bohužel vývoj první verze byl ukončen ve stavu funkčnosti na 32bit operačních systémech. Na novějších program nepojede, ale mnoho počítačů ještě běží právě na 32bitové architektuře, tak proč to nevyužít.

Jak jsem popisoval výše – skoro všechny současné DAW programy mají v soubě sekvencer integrovaný, takže není třeba hledat již nalezené a rozhodně bych doporučil jako poslední krok rozvoje technických dovedností přistoupit právě k této verzi programu. Tím se dostáváme k podstatné části článku:

Pedagogické využití a příklady praxe

Nejhorší cestou, kterou se můžeme vydat při práci se sekvencerem je ponechat žáky dlouho bezprizorní. Drtivá většina z nich bude s programem pracovat jako s grafickým programem na tvorbu pixelartu. Uvádím příklad jedné mé žákyně ze třetí třídy, která vytvořila krásnou grafiku krajky, ale k poslouchání to není. Tyto kroky jsou důležité na osvojení ovládání, ale pak musí přijít otázka ze strany učitele – a je to hudba? Je to krásná hudba? Můžeš zazpívat nebo zahrát hlavní melodii? Po odpovědích a aktivacích žáka přidáme poslední otázku: Jak to udělat, aby vznikla hudba, která bude krásná a bude v ní zapamatovatelná melodie?

  • Začínejme s rytmickými motivy

Je-li to jen trochu možné, ať vaše první pokusy směrují k smysluplnému rytmickému motivu. Žáci pracují pouze s krátkými zvuky, které manipulují tak, aby vznikl nějaký motiv. Naučíme je vytvářet kopie a realizovat tak ostinátní figury. Je možné využít funkce Loop – smyčkování. Doporučuji omezit výběr prvků bicí aparatury na dva nebo i pouze jeden a postupně přidávat. Každý z jednotlivých prvků má svá specifika a typické motivy. Dlouhou dobu můžeme pracovat pouze s kopákem, snare bubínkem a hi-hat.

  • Melodie nadevše

Poté přistupujeme k vytváření melodie. Zde je na čase říci něco o finálnímu tónu, periodě, tónině a stupnici – prakticky ale začínejte vytvořením basové linky v délce několika tónů, která se začne opakovat. Omezte rozlet a náhodné klikání na pokud možno racionální zvážení. Každou melodii musí žák vysvětlit, proč ji zvolil a odpověď typu: „líbí se mi zobáčky, tak jsem je tam nakreslil“ je nepřijatelná. Vytvářejte melodii vytvořenou z omezeného rytmického materiálu.

Druhou melodii vytvoříme kontrastně nahoře. Můžeme začít seznamovat žáky s dlouhými rytmickými jevy, případně s typickými rytmickými kombinacemi (synkopa aj.)

Můžeme zvážit také vytvoření kopie nějaké známé skladby. Jako vhodný materiál může posloužit např. Billy Jean (Michael Jackson) Felicidad (Boney M) aj. Zdá se, že vhodný materiál je dobré vybírat ze stylu disko nebo house dance music. Tam je pravidelný rytmus, jednoduchá ostinátní melodie basu i tzv. riffu.

  • Doprovod akordů

Práce s harmonií je složitější – první, co se žáci mohou naučit a využít pro své projekty je naučit skládat prvky nad sebou v terciové skladbě. Vhodná cesta je napodobovat rozložené ostinátní akordy např. The Scientist (Coldplay) aj. Jedna příkladová studie pracovala se skladbou The Hours (Philip Glass), ale lze si vybírat i hudbu klasickou (J. S. Bach – Preludium in C). Třetí cestou může být použití „4 chords“ – nejtypičtějších akordických spojení, které se objevují v současné populární hudbě. Zajímavě pomocná stránka může být https://autochords.com. Toto video bude také inspirativní. Jste zkušení – nějakou cestou se vydáte a bude to zábava – hlavně zábava 🙂

  • Dávkování?

Otázka dávkování jednotlivých lekcí je na zvážení a k diskuzi. Tak jak jsem navrhl členění do třech kapitol, tak bych organizoval jednotlivé bloky také v průběhu nějakého období. Mezi nimi bych pak nechal prostor na jinou aktivitu a případně uplatnění naučeného a vytvořeného materiálu. Projektové využití jednotlivých bloků se nabízí a záleží na fantazii vyučujících a také na možnostech jednotlivých třídních kolektivů a pochopení vedoucích pracovníků vašich ústavů. Při výuce rytmu je možné vytvořit motiv čekajících hodinek – taková ta melodie, která zní, když se odpočítává čas před zahájením večerních zpráv. Tvorba jednoduché melodie může vyústit do krátkého začátku školních zpráv nebo třídního podkastu. Při kolektivních instrumentálních aktivitách můžeme jednotlivé ústřižky tvorby žáků střídat ve formě ronda: živá hudba, prezentace, atd.

  • Kam dál?

Věčná a nejtěžší otázka. Dle mého mínění k DAW aplikaci a zároveň k notačnímu programu. Ideálně k oběma, v lepším případě k DAW – rozhodně ale ne pouze k notačnímu programu. Vždy ale jednotlivé bloky a učební plány spojujte s nějakým projektem, který bude mít kolektivní VÝSTUP. Ten může být i mezipředmětový, multižánrový a stylově fůzní, ale hlavně kolektivní.

Příklad:

Prayer in C – Robin Schulz, Lilly Wood & The Prick

Zde je odkaz i s kódovaným skriptem pro vlastní úpravy.

https://musiclab.chromeexperiments.com/Song-Maker/song/4846980740677632

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *