Při hledání nových inspiračních materiálů a nástrojů jsem narazil na zajímavý projekt ODD. Bohužel v naší branži není žádná instituce, která by zaštítila experimentální pedagogiku a takovéto věcičky by zakupovala a studovala jejich nasazení. Čekal jsem tedy na Black Friday a se značnou slevou si Odíka (jak jsem projekt pojmenoval) zakoupil. Tady přináším první dojmy.
Je to vlastně míček plný elektroniky. Ta se stará o vysílání speciálních informací do telefonu (tabletu), kde se pak tyto informace promění na zvuky. Odborně řečeno, je to řídící Midi bezdrátové zařízení. Přenos MIDI dat je realizován prostřednictvím bluetooth. Aplikaci ODD je možné instalovat do Androidu i iOS. Aktivačními událostmi emise MIDI zpráv je v našem případě náraz míčku do čehokoli.
Jednodušeji řečeno – mluvíme o elektronickém hudebním nástroji, na který se hraje tak, že s ním hážete, boucháte, nebo provádíte jiné dotykové pohyby. Sám tento nástroj nehraje – je nutné propojit jej s chytrým telefonem, kde se nachází zdarma stažitelná aplikace ODD. V ní pak nastavujete druh zvuku, nahráváte ostinátní smyčky, nebo vytváříte vlastní zvukovou banku.
Aktuální nabídka Odíků je čtyřbarevná. Já jsem si pořídil zelený míček a jeho cesta Londýna trvala přes týden. Po rozbalení na mě Odík zářil v bytelné železné krabičce, vystlané molitanem. Uvnitř naleznete také mal návod a nabíjecí kabel. Ten je nutné ihned použít, protože před prvním použitím doporučují autoři nabíjet přes 6 hodin. Kabel jsem tedy zasunul do nabíjecího adaptéru mého mobilního telefonu a ujal se mezitím stahování a instalace aplikace ODD. Její instalace je jednoduchá – vše se dá zvládnout velmi intuitivně.
Na druhý den jsem začal experimentovat a realizovat první pokusy. Míček se zapíná bouchnutím o zem – začne blikat dioda u loga ODD. Poté se spustí aplikace ODD a provede se aktivace spárování. První pokusy byly nejisté, ale nakonec se podařilo. Chce se naučit být trpělivý a dát spárování i řízení grafice trochu času. Trochu problém jsem měl s aktualizací firmwaru i softwaru. To, že se něco děje není ihned vidět. Autoři zřejmě tuto část vývoje aplikace již nevnímali jako důležitou, ale pro nás, začínající uživatele, je toto docela stresový krok. Po kliknutí na Upgrade trochu trvá, než vidíte první animaci probíhajícího stahování a instalace technologie. Dnes už jsem si zvykl a tak zde nehledejme zásadní problém.
Začal jsem si hrát. Přehazoval jsem míček z ruky do ruky, bouchal o stůl, o zem, o koleno, … o hlavu, … prostě jsem si vyhrál. Mám velkou ruku a Odík mi do ní padl jak vyšitý. Malé dětské ručky jistě nebudou dělat takové kejkle jako já, ale to se ještě vyzkouší. Vlastně za malou chvíli byl u mě Kája a Kristýnka – první dětské ručky, které má činnost zaujala. Zapůjčil jsem jim Odíka a už mi jej nechtěli vrátit. Docela překvapí, že Odík je na míček středně těžký – není to tenisák, ale zase ne medicimbál – je třeba si zvyknout. Ale co, i manuální zručnost a trochu toho posílení zápěstí a ramene dětem neuškodí.
První zkušenosti mě vedou k metodickým závěrům, které pak rozpracuji v dalších článcích. První oblast hry na Odíka by se dala pojmenovat jako manuální akrobacie – žonglování s míčkem a střídání různých druhů hodů i úchytů. To nabízí realizaci tvorby pohybové choreografie na znějící hudbu – ať již z prostředí aplikace nebo externího zdroje.
Druhou oblastí je pak cílená manipulace se zvuky ať již v podobě improvizace, nebo kompozice ostinátních smyček. V této oblasti jsem si vyhrál především já, zatímco děti uchvacuje první oblast a zkoumání všech zvukových možnosti.
Třetí specifickou oblastí, je práce s integrovanou funkcí minimalistického sampleru. S ním je možné tvořit vlastní zvuky a následně je kombinovat s předcházejícími oblastmi aktivit, žonglovat, vytvářet smyčky a dále improvizovat.
Vyzkoušel jsem Odíka také v kolektivní výuce hudební výchovy a měl tak velký úspěch, jak se dal očekávat. Je třeba si ještě zvyknout, ale první dojmy jsou nadějné – vidím jasné možnosti v rozvoji rytmického cítění, ale také rytmické improvizace. O tom ale až příště – sledujte.
